Monday, February 27, 2012

Pár koled na ukázku

Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.


Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.


Panimámo zlatičká,
dasrujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka,
uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?


Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný,
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá, vajíčko kolíbá,
proutek se zláme,
slepička z něj spadne.
Vajíčko se otkoulí
do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát.

Friday, February 24, 2012

What is the meaning of Lent?

Question: "What is the meaning of Lent?"

Answer: Lent is a period of fasting and repentance traditionally observed by Catholics and some Protestant denominations in preparation for Easter. The length of the Lenten fast was established in the 4th century as 46 days. During this time, participants eat sparingly or simply give up a particular food or habit. Ash Wednesday and Lent began as a way for Catholics to remind themselves to repent of their sins in a manner similar to how people in the Old Testament repented in sackcloth, ashes, and fasting ( and Lent began as a way for Catholics to remind themselves to repent of their sins in a manner similar to how people in the Old Testament repented in sackcloth, ashes, and fasting (Esther 4:1-3; Jeremiah 6:26; Daniel 9:3; Matthew 11:21).

However, over the centuries it has developed a much more "sacramental" value. Many Catholics understand giving something up for Lent as a way to gain blessing from God. The Bible does not teach that such acts have any merit with God in terms of salvation (Isaiah 64:6). In fact, the New Testament teaches us that our acts of fasting and repentance should be done in a manner that does not attract attention to ourselves: “When you fast, do not look somber as the hypocrites do, for they disfigure their faces to show men they are fasting. I tell you the truth, they have received their reward in full. But when you fast, put oil on your head and wash your face, so that it will not be obvious to men that you are fasting, but only to your Father, who is unseen; and your Father, who sees what is done in secret, will reward you” (Matthew 6:16-18).

Fasting is a good thing when it is done with a biblical perspective. It is good and pleasing to God when we give up sinful habits and practices. There is absolutely nothing wrong with setting aside a time when we focus on Jesus' death and resurrection. However, these practices are things we should be doing every day of the year, not just for 46 days between Ash Wednesday and Easter. If a Christian wishes to observe Lent, we are free to do so. The key is to focus the time on repenting from our sins and consecrating ourselves to God, not on trying to earn God's favor or increase His love for us.

Recommended Resource: The Case for the Resurrection of Jesus by Gary Habermas.

Wednesday, February 22, 2012

Neposuzuj svůj duchovní stav podle pocitů (Don't Judge Your Spiritual Condition By Feelings)

Neposuzuj svůj duchovní stav podle pocitů
(Don't Judge Your Spiritual Condition By Feelings)

------------------------------------------------------------------------

By David Wilkerson
19. února 2001
__________

Apoštol Pavel ujistil Tesalonické, že se naučili, jak líbivě
chodit před Bohem. Řekl jim: "Jakož jste přijali od nás,
kterak byste měli choditi a líbiti se Bohu" (1. Tesalonickým
4:1). Potom Pavel přidal toto nabádání: "V tom abyste se
rozhojnili více" (4:1) [anglický překlad: "Tak abyste
oplývali více a více"].

Oplývat znamená vzrůstat. Pavel říkal: "Slyšeli jste kázat
zdravé evangelium. Tak teď máte pevný základ své
důstojnosti. Proto byste měli růst v milosti ve všech
směrech - ve své víře, svých znalostech, své lásce."

Pavel mluvil o takovém oplývání také Korintským: "A protož
jakž ve všech věcech jste hojní, totiž u víře i v řeči
i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce vaší k nám,
tak i v této milosti hojní buďte" (2. Korintským 8:7).
Jinými slovy řekl: "Duch svatý ve vašem životě vykonal
důležité změny. Proto byste ze sebe měli dávat víc ve všech
směrech - ve svém čase, svých financích, svých talentech."

Tato pasáž to objasňuje: od každého, kdo je krmen Božím
Slovem, se očekává, že poroste v milosti. Bůh obdařil dary
pastory, učitele, proroky a evangelisty pro tento výslovný
záměr: aby zařídil růst své církve. Žádný křesťan nemá
zůstat miminkem v Kristu. Očekává se od nás, že v Něm
porosteme, abychom se nedali unést ničím falešným.

Ježíš sám mluví o trvalém růstu v našich životech: "Já jsem
přišel, aby život měly, a hojně aby měly" (Jan 10:10).
Kristus pochválil církev v Thyatirech, že dospěla v milosti:
"Známť skutky tvé, i lásku, i přisluhování, i věrnost,
i trpělivost tvou, a skutky tvé, i ty poslední, kteříž větší
jsou nežli první" (Zjevení 2:19). Ježíš tu v jádru říká:
"Jsi mnohem horlivější teď, než když jsi podnikal první
kroky. Dovolil jsi, aby se můj život v tobě ještě více
rozhojnil."

Přísloví to potvrzuje: "Ale stezka spravedlivých jako světlo
jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne"
(Přísloví 4:18). A Job prohlašuje: "Přídržeti se bude,
pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých
rukou, posilní se více" (Job 17:9).

Vidíme, že neexistuje prostor pro lenost, loudavost nebo
zakrnělý růst v těle Kristově. Takže, jak se cítíš ohledně
svého růstu v Pánu? Vidíš neustálý vzrůst víry, naděje,
lásky, dávání? Jestliže ano, jak můžeš svůj vzrůst změřit?

Je tragedií, že mnoho křesťanů posuzuje svůj duchovní vzrůst
podle vnějšího, viditelného stavu. Samozřejmě, většina
věřících prohlašuje, že žije vírou a ne pocity. Ale
v každodenní praxi mnozí měří své duchovní životy podle
toho, jak se cítí. A jsou přesvědčeni, že duchovně nerostou.
Navštěvují pravidelně církev, poslouchají kázané Boží slovo,
čtou své Bible, pilně se modlí. Ale cítí, že nedělají žádné
pokroky. Jeden svatý mi řekl: "Měl bych být víc zlomený
v Pánu. Snadno jsem se před ním rozplakal, ale teď už nemám
tak jemné srdce. Prostě nerostu."

Jiní se odsuzují, protože slyší mnoho kázání, ale uchovali
si z nich v paměti pouze málo. Trápí se, že nejsou tak
intenzivní nebo horliví pro Boha, jak kdysi byli.

Dovolte, abych s vámi sdílel několik náhledů k pochopení
našeho duchovního růstu:

-------------------------------

1. Křesťan může růst v milosti
a neuvědomovat si to

-------------------------------

Nemusíš se absolutně starat o úžasný zrající proces, který
uvnitř v tobě probíhá. Pavel srovnává náš duchovní růst
k růstu našich těl. Říká, že naše duše jsou vyživovány
stejným způsobem jako naše fyzické klouby, svaly
a struktury. Nazývá to: "roste Božím vzrůstem" (Koloským
2:19).

Tento vzrůst přichází od hlavy. Jednoduše řečeno, jak
důvěřuješ a setrváváš v Kristu, je do tvé duše pumpován
nekonečný proud jeho života. Ježíš je neustálá životní síla
ve tvé bytosti, živoucí proud, který se nikdy nezastaví.
Tudíž jeho život neustále proudí do tvého, i během tvého
spánku. Zajišťuje ti čerstvé doplnění každý den, bez ohledu
na to, jak se zvnějšku cítíš.

Jak si myslíš, že Izrael přežil čtyřicet let na poušti? Žili
z many, chleba seslaného z nebe. Tento "andělský pokrm" měl
všechny živiny potřebné k vytvoření imunitních systémů
Izraelců. Proto si Boží lidé nikdy nepřivodili žádnou nemoc
Egypta. Všude kolem nich umírali Kananejci a Filištíni na
mor. Přesto celou dobu zůstal Izrael imunní.

Takové je to s Kristem, naší manou dneška. On je chléb
sesílaný pro nás z nebe. A on vytváří náš duchovní imunitní
systém proti hříchům všeho druhu. Možná nevidíme žádné
vnější znaky, že v nás tato mana pracuje (stejně jako
nevidíme, že se posiluje náš tělesný imunitní systém). Ale
Boží slovo zaslibuje, že všichni, kteří milují Ježíše, budou
stále silnější ve své duchovní imunitě.

Přemýšlej o tom: někdy ještě můžeš být pokoušen, ale po
létech zjistíš vzrůstající moc k odolání svodům světa.
A ještě víc sis zošklivil špínu, kterou vidíš kolem sebe. Už
nemyslíš ani nemluvíš jako svět. Když tvoji spolupracovníci
vykřikují: "Je pátek, čas večírků", myslíš si: "Ještě dva
dny do neděle." To proto, že rosteš.

Uvažuj o Měsíci a hvězdách. Zdá se, že jsou upevněné, nejeví
známky pohybu. Přesto tato nebeská tělesa běží vesmírem
rychlostí stovek mil za hodinu. Možná si myslíme, že je náš
růst fixní bez žádného pohybu vpřed. Ale Bůh nám dal smluvní
zaslíbení: "Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho
kvésti budou" (Žalm 92:13).

Ježíš tě vykořenil z království tmy a zasadil tě do dobré
půdy svého království. A ty teď čerpáš výživu a život z jeho
nebeské půdy. Pavel píše: "Vkořenění a vzdělaní na něm,
a utvrzení u víře... rozhojňujíce se v ní s díků činěním"
(Koloským 2:7). Apoštol nám říká: "Protože setrváváš
v Kristu, budeš vzkvétat a rozkveteš jako květina rašící
životem. Ježíšův život z tebe vybuchne."

-------------------------------

2. Můžeme nesprávně soudit svůj duchovní
růst kvůli opakování a nudě společné
všemu v životě

-------------------------------

Každý den děláš zas a zas věci, které se stanou nudné
a opakující se. Například každý pracovní den vstáváš ve
stejnou hodinu, jíš stejnou snídani a jedeš stejnou cestou
do své kanceláře. Chodíš do stejné restaurace na oběd,
zastavuješ se ve stejné kavárně cestou domů a posloucháš
během jízdy stejnou rozhlasovou stanici.

To samé je možná pravdou o našem duchovním žití. V neděli
ráno jdeme do církve a sedíme na stejných sedadlech. Zpíváme
stejné písně a chvalozpěvy. I naše modlitby mohou znít
stejně. Děláme ty samé věci znovu a znovu. A jsme v pokušení
si myslet: "Nedělám nic víc, než jsem vždy dělal. Čtu Bibli
a modlím se. Zpívám ve sboru. Ale není v tom žádná
rozmanitost. Dělám ty samé věci po léta. Vůbec nerostu."

Jaké lži ti napovídají tvé pocity. Takové myšlenky ti mohou
ukrást Boží milost. Faktem je, že my všichni čelíme
nekonečnému opakování se v našich denních rutinách. Takový
je prostě život. Opravdový důkaz růstu je ten, že jsme toho
nenechali. Stále ještě se věnujeme Božímu dílu, den za dne,
týden za týdnem, rok za rokem.

Víš, růst v milosti neznamená dělat víc nebo větší věci pro
Boha. Pravý růst vychází z toho, že děláme znovu a znovu ty
samé věci s větším ujištěním v srdci, že děláme všechno pro
něj. Je to jako učit se psát v první třídě. Začínáš spojovat
kolečka a čáry kličkami, tvoříš velká písmena. Ale po chvíli
jsou písmena menší a blíž u sebe. Nakonec se naučíš spojovat
dohromady slova a nakonec zformuješ věty. Ačkoliv jsi dlouhý
čas stále opakoval stejné věci, umíš už psát. Celou tu dobu
se v tobě dosahovalo něčeho hodnotného.

Jsem přesvědčen, že k našemu duchovnímu růstu dojde spíš
v opakujících se věcech, než když budeme skákat z jedné
aktivity ve službě na druhou. Přináší to víc milosti
pokračovat, když jsme unaveni, zlomení, teskníme nebo jsme
zarmouceni, než když je všechno nové. Můžeš si myslet, že
jsi duchovně mrtvý, nikam v Pánu nejdeš, ale s největší
pravděpodobností rosteš v Kristu každý den.

-------------------------------

3. Můžeme měřit svůj současný stav
špatným standardem (měřítkem)

-------------------------------

Zážitky proměny jsou často emotivní, protože jsou známkou
novosti a tak neuvěřitelně speciální. Změna, ke které dojde
v naší duši, je tak náhlá, je to ohromující. Je to báječné
být náhle obrácen od hříchu a otroctví k plnému novému
životu v Kristu.

Náš počáteční duchovní růst je jako když se dítě učí chodit.
Je to nádherné a vzrušující, když udělá dítě svůj první
krok. Tatínek s maminkou se smějí a pobízejí je: "Pojď
k nám, dokážeš to." Na nejistých nohou udělá dva kroky, tři
kroky, potom spadne. Okamžitě ho zvednou a pochválí. Jeho
sourozenci ho povzbuzují: "Je to dobré." Je středem veškeré
pozornosti. A nakonec, když přejde místnost, každý jásá. Jak
emocionální zážitek to pro něj je.

Ale brzy již toto dítě není středem pozornosti. Kdykoliv teď
spadne, zvedá se samo. A chodí kolem celému domu a dělá
nepořádek. Přitahuje si rostlinky, vytahuje hrnce a pánve,
trhá látky ze zásuvek. A za to všechno je napomínáno
a ukázňováno. Náhle už pro něj věci nejsou tak vzrušující.
Jeho první kroky byly oceněny smíchem a radostí. Ale teď,
když se dál učí chodit, není to už tak efektní ani
emocionální.

Tvůj duchovní růst je podobný. Když jsi byl dítětem v Pánu,
cítil jsi, že ti Bůh věnuje speciální pozornost. Kdykoliv
jsi upadl, byl tam, aby tě zvedl. Přesto, jak píše Pavel,
nemáš zůstat napořád dítětem. Stejně jako učili batole, že
nemá vstupovat do ulice, učil ses i ty, že se nemáš pouštět
do duchovních ohňů. Teď kdykoliv padneš, rozhlížíš se kolem,
kdo by tě zvedl, ale nikdo tam není. Bůh tě učí stát na Jeho
slově a chodit vírou a již se více neloudat jako dítě.

Samozřejmě je možné stát se vlažným a nedbalým ve své víře.
Mnozí věřící jsou v takovém stavu. Ale Ježíšovo varování
ohledně ztráty naší první lásky není míněno pro tebe, pokud
tvé srdce stále ještě touží po Bohu. Důkaz, že rosteš v jeho
milosti je ten, že se stále znepokojuješ stran odpadnutí.
Proto neustále prozkoumáváš své srdce.

Přesto Satan nachytal mnoho křesťanů právě tím, že je
přesvědčil, že něco v Pánu ztratili. Faktem je, že je
strašný hřích pochybovat o Boží lásce k nám a špatně
posuzovat svou pozici v Kristu podle svých pocitů. Tvé
postavení den za dnem v Ježíši nemá nic co do činění s tvou
horlivostí, slzami nebo intenzitou. To se opírá jen o víru
samotnou.

Představ si, jak bys byl ztracen, kdyby tvé spasení skutečně
záviselo na tvých pocitech. Pavel na nás naléhá: "Ale to
jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje,
k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli
běžím" (Filipenským 3:14). Nikdy se nemáš opírat o minulé
emocionální zážitky. Na čem dnes záleží je to, zda věříš
jeho zaslíbením pro tebe. Jsi připraven podílet se na jeho
božské povaze opravdu biblickým způsobem - ne emocionálními
výlevy nebo vnějším viditelným projevem, ale tím, že se sám
obsadíš do jeho slavných zaslíbení?

"Odkudžto veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, tak abyste
skrze ně Božského přirození účastníci učiněni byli, utekše
porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech zlých"
(2. Petr 1:4). Petr to objasňuje: získáváme Kristovu povahu
tím, že si přivlastňujeme Boží smluvní zaslíbení, a žádným
jiným způsobem.

Jeden služebník se mi kdysi chlubil: "Konečně jsem se dostal
zpět ke své počáteční víře. Modlím se víc a Bible je opět
mým jídlem. Bůh mi dává žhavá poselství pro můj sbor.
A ještě jednou mám velkou lásku ke ztraceným. Cítím se tak
obnovený." Jen o pár měsíců později však byl tento muž opět
zpátky na dně.

Bůh opravdu přináší obnovu a čerstvé pomazání do našich
životů. Ale to není pokrm, ze kterého bychom měli žít.
Žijeme ze stálé víry v jeho smluvní zaslíbení. Jeho slovo je
neotřesitelné bez ohledu na to, jak uboze se cítíme. Náš Pán
dodrží svá zaslíbení k nám: "Tomu pak, kterýž mocen jest
zachovati vás bez úrazu a postaviti před obličejem slávy své
bez úhony s veselím" (Juda 24).

Existuje mnoho průkazných svědectví duchovního růstu.
Dovolte, abych vyjmenoval právě tři:

-------------------------------

1. Když se nacházíš v krizi, rychle
běžíš k Bohu pro útěchu a vedení

-------------------------------

Spolehlivým znakem duchovního růstu je, že jdeš s každým
problémem a krizí okamžitě k Ježíši. Naučil ses, že máš kam
jít.

Někteří křesťané jsou stále v krizi. Pokaždé, když je
potkáš, vyprávějí ti další strašnou potíž: "Čelím jedné věci
za druhou. Nevím, co mám dělat." Jsou ochotní popsat svůj
problém každému ve svém okolí. Ale nikdy s ním nejdou
k Ježíši, jako by jim neměl co nabídnout.

Prosím, nerozuměj mi špatně: Nezmiňuji se tu o křesťanech,
kteří procházejí skrze skutečné, opravdové problémy. Každý
den dostává naše služba (ministry) tucty dopisů od svatých,
kteří snášejí kruté trápení. Spíše mluvím o "profesionálních
upoutávačích pozornosti" v církvi. Stále žvaní a stěžují si.
Když je posloucháš, chceš se zeptat: "Je tvůj Bůh mrtvý?
Proč nevyužiješ zdroje, které pro tebe připravil? Copak
nevíš, že tě učinil víc než vítězem?"

Jak potěšující je pro Pána, když se všemi svými starostmi
jdeš nejprve k němu. Víš, že máš někoho, kdo je věrný, aby
se o tebe skrze ně postaral.

-------------------------------

2. Jsi méně závislý na vnějších
znameních, fyzických důkazech
a vnitřních hlasech

-------------------------------

Důležitým znamením dospělosti je, že již nevyzýváš Boha, aby
se ti prokázal viditelným svědectvím nebo vnitřním hlasem.
Samozřejmě že Pán mluví ke svému lidu. Ježíš řekl, že jeho
ovce znají jeho hlas. Ale hlas, kterým dnes Bůh mluví ke
svému lidu, je jeho zjevené slovo. Židům říká: "Častokrát
a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky,
v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého"
(Židům 1:1-2).

Navíc, když k nám Duch svatý mluví, je to, abychom si
připomněli slova Ježíše: "Utěšitel pak, ten Duch svatý,
kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu
a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám" (Jan
14:26).

Když spoléháme na vnitřní hlasy nebo viditelná znamení,
abychom slyšeli od Boha, vystavujeme se neuvěřitelnému
klamu. Dám vám příklad: Před nedávnem jsem mluvil na dvou
konferencích pro služebníky, v Detroitu a v Indianě. Než
jsme odjeli na tato shromáždění, řekl jsem Gwen: "Nevidím
moc svědectví, že jsem povolán mluvit na takovémto druhu
shromáždění. Jestli mi Bůh neposkytne nějaký důkaz pro tento
výlet, nepojedu. Miluji kázat v Times Square Church a to mi
stačí. Kromě toho nenávidím cestování. Bůh ke mně musí jasně
promluvit."

V Detroitu Bůh požehnal slovo, které jsem kázal. Potom
několik služebníků padlo na zem a křičelo k Bohu. Přesto to
pro mě nebyl dostatečný důkaz. Později v Indianopolis jsem
se předem modlil: "Pane, musíš mi dnes večer dát jasný důkaz
nebo tohle bude moje poslední shromáždění. Musíš mi ukázat,
že slovo, které jsi mi dal, pronikne srdce služebníků."

Hádej, kdo slyšel tuto modlitbu kromě Pána? Satan. Náhle
jsem slyšel milý, svatě znějící hlas, jak mi šeptá: "Davide,
dnes večer ti dám důkaz jako nikdy předtím. Nemusíš dělat
nic, jen tam stát. Duch svatý se mocně převalí přes sál a dá
ti důkazy ze všech stran." Radoval jsem se a myslel si:
"Sláva Bohu, to je nádherné. To je přesně to, co jsem se
právě modlil."

Pán mě toho večera opět pomazal. Když jsem dokončil své
kázání, zavřel jsem pouze svou Bibli a modlil se: "Dobře,
Pane, teď je řada na tobě. Kde je důkaz, který jsem měl
vidět? Budu tu jen stát, jak jsi řekl, abych učinil."

Nic se nestalo. Po pár minutách si účastníci začali v duchu
říkat, co mám za lubem. Ujistil jsem je: "Prosím, lidi,
mějte se mnou strpení. Já jenom čekám na Ducha svatého."
Stále ještě se nic nestalo. Nakonec jsem se začal hněvat na
Boha. Rozhodl jsem se: "Dobře, Pane, beru to jako znamení,
takováto kázání již nemám dělat."

V tu chvíli jsem nevěděl, co mám dělat. Tak jsem účastníkům
navrhnul: "Proč všichni nezvedneme své ruce a neuctíváme
Ježíše?" Tiše začal každý chválit Pána. A nádherný, jemný
Duch Boží naplnil sál.

Náhle jsem cítil, že jsem veden, abych požádal manželky
pastorů, aby přišly k oltáři. Řekl jsem jim: "Chci, abyste
se všechny modlily za sebe navzájem." Tak se vzaly za ruce
a začaly se modlit. Okamžitě padla na tyto ženy jemná Pánova
přítomnost. Začaly vzlykat, sdílet se, držet se navzájem.
Bůh se jich dotýkal a uzdravoval je. Přesto tam nebyly žádné
hromy a blesky, žádné nadpřirozené důkazy. Byla to jen
tichá, nádherná práce Ducha svatého.

Následující ráno jsme poznali v hotelovém výtahu manželku
pastora. Zářila. Řekla nám, že se na shromáždění změnil její
život. Brzy jsme začínali slyšet další svědectví od žen,
které byly proměněny a od dvojic, jejichž manželství byla
obnovena.

Viděl jsem, že tato nádherná práce nebyla mocným důkazem,
který jsem měl slíbený. A rychle jsem rozpoznal, co se
nepřítel snažil udělat. Satan slyšel moji výzvu k Bohu
o vnější viditelný důkaz. A použil ji, aby se mi pokusil
zabránit, abych již dál nepovzbuzoval pastory. Chtěl mě
přesvědčit: "Vidíš? Bůh nesplnil tvé požadavky. Musíš to
vzít jako důkaz, že máš přestat."

Ne! Bůh přede mnou otevřel dveře. A dal mi poselství, abych
je kázal. Měl jsem prostě poslechnout mého Pána, důvěřovat
jeho slovu a nechat všechny závěry na něm. On vždy vykoná
všechny věci svým způsobem, hlasitě nebo tiše, viditelně
nebo neviditelně.

-------------------------------

3. Reaguješ s milostí na všechny vzpoury
z etnické zlosti a konflikty

-------------------------------

Jednou z nejvyšších známek dospělosti věřícího je láska
k celému ztracenému lidstvu. Takový křesťan projevuje lásku
rovnoměrně k Židům i Palestincům, k Bosňanům i Srbům, ke
každému.

Věřím, že Bůh má pod kontrolou všechny celosvětové situace.
Pohybuje událostmi podle svých věčných záměrů, i krvavými
krizemi a povstáními. Právě teď balancuje Střední vchod na
pokraji války. Časopis Time přispěchal v říjnu s příběhem
nazvaným "Krvavá hora" o chrámové hoře v Jeruzalémě. Oblast
o rozloze 35 akrů, na které stojí arabská mešita známá jako
Zlatý Skalní chrám. Palestinci nazývají mešitu "Noble
Sanctuary" (vznešenou svatyní). Ale Židé věří, že země patří
Izraeli. Proto vidí Skalní chrám jako "ohavnost zpuštění,
o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí,
kdež by státi neměla" (Marek 13:14).

Židé jsou přesvědčeni, že Izraelský chrám bude znovu
vybudován právě na místě, kde teď stojí tato mešita. Přední
rabín Haim Richman ukazuje na Skalní chrám a říká: "Chrám
bude postaven právě zde a nikde jinde." Výzkumníci rabína
Richmana již obnovili kněžské oděvy a nádobí potřebné
k uctívání ve třetím chrámu. To zahrnuje stříbrný mizrak
k zachytávání krve obětních zvířat stejně jako menoru (zlatý
svícen) za milion dolarů.

Podle časopisu Time říkají rabíni a mullahové, že jim Bůh
pověděl, že hora bude dobyta zpět jenom krví. Jiné zprávy
odhalují, že židovské plány k vybudování chrámu již byly
dokončeny. Někteří pozorovatelé se obávají, že ortodoxní
Židé se možná prokopávají skrze podzemní tunely, které
postavil Šalamoun, aby mešitu vyhodili do povětří. Mezitím
Palestinci prohlásili, že Jeruzalém bude brzy jejich hlavním
městem.

Prosím, nechápejte mě špatně - nepřeji si vůbec žádné násilí
na Středním východě. Ale Bible předpovídá velice jasně, že
bude válka v Izraeli. Proto bychom neměli být překvapeni, až
se jednou rána probudíme a přečteme si: "Arabská mešita
zničena. Egypt, Sýrie, Irák, Irán a Jordánsko všichni
vyhlásili válku Izraeli."

I když vidíme dočasný klid, věřím, že se rychle přibližujeme
k takovému naplnění biblického proroctví a návratu Ježíše.
Vzniknou napětí ve světě se zuřivou nenávistí, hořkým
bojováním, rasovými vzpourami, etnickými masakry. Takže, jak
bychom měli jako křesťané reagovat? Máme milovat duše těch
Palestinců, kteří shazují kameny s vrchu jeruzalémské Zdi
nářků na modlící se Židy? Máme milovat Izraelce, kteří
postříleli a zabili 2 000 Palestinců? Máme milovat Srby,
kteří zmasakrovali tisíce lidí na Balkáně a lidi z Kosova,
kteří sáhli k represáliím proti Srbům?

Pouze úplně dospělý, vyzrálý věřící může akceptovat tato
Ježíšova slova: "Milujte své nepřátele. Modlete se za ty,
kteří vás pronásledují a zle s vámi nakládají. Jestliže tvůj
nepřítel hladoví, nakrm ho." Ptám se tě: Dovedeš si
představit, že bys strávil měsíc v palestinské polní
nemocnici, ošetřoval a krmil vojáky, kteří chtějí zničit
Izrael? Dovedeš udržet své předsudky pod kontrolou, až budeš
číst pobuřující zpravodajství v nastávajících dnech? Budeš
mít stejného ducha, jaký byl v Kristu, který řekl, když ho
křižovali: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí?"

Jestliže chceš chodit, jako chodil Ježíš, nemůžeš dopustit,
aby se při čtení titulků rozněcovaly tvé lidské vášně.
Kristus zemřel za každou ztracenou duši na této zemi, včetně
doktorů, kteří provádějí potraty, vrahů, násilníků,
pedofilů. Právě teď jsou naše věznice plné vězňů, kteří se
stali mocným svědectvím spásné lásky Ježíše, vše proto, že
je někdo miloval navzdory jejich hříchům.

Můžeš poznat, že rosteš v milosti, pokud jsi schopen se
modlit za ty, které svět nenávidí. Pokud slyšíme o hrozných
věcech, které se dějí, máme stát proti každému předsudku,
který v nás povstane, a prohlásit: "Přebírám nad tím
Kristovu autoritu. Budu milovat lidstvo, jako je miloval můj
Pán."

Zde je velké zaslíbení, které upokojuje všechny naše pocity
pochybností a nejistoty: "Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal,
že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země... dává
ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně
udílí... ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové
síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však
neumdlévají, chodí, a neustávají" (Izaiáš 40:28-31).

---
Použité s povolením, které je uznané společností World
Challenge, P. O. Box 260, Lindale, TX 75771, USA.

------------------------------------------------------------------------

COPYRIGHT/REPRODUCTION LIMITATIONS:
Tento datový soubor je výhradním majetkem World Challenge. Nemůže být
pozměněn, nebo vydáván jinak. Může být reprodukován jen v celku a to bez
jakýchkoliv poplatků. Všechny reprodukce tohoto souboru musí obsahovat
vydavatelské právo [např. "Copyright (c) 2002 by World Challenge"]. Tento
soubor nemůže být použitý bez povolení World Challenge, k dalšímu prodeji
nebo rozmnožován za účelem prodeje. To zahrnuje celý jeho obsah s výjimkou
několika krátkých citátů. Prosím uveďte následující zdroj prohlášení:
Copyright (c) 2002 by World Challenge, Lindale, Texas USA.

Tento materiál je vyhrazený pro osobní použití a není určen pro
zveřejňování na jiných web stránkách. The Lorain Country Free-Net Chapel
vlastní výhradní práva od World Challenge, Inc. na publikování těchto
kázání na jejich web stránce. Můžete svobodně stahovat, kopírovat,
tisknout a distribuovat tento materiál, pokud ho nebudete zveřejňovat na
jiné Internetové stránce.
Avšak můžete udělat odkaz (link) na tuto web stránku.

------------------------------------------------------------------------

This web site is a service of
The Missing Link, Inc.(R)
Linking Troubled Youth and Adults with Life-Changing Programs
Web site - misslink.org
Chapel Site - misslink.org/chapel2.html
Home of David Wilkerson's World Challenge Pulpit Series Multilingual
Web Site
www.tscpulpitseries.org

------------

Copyright (C) 2002 - The Lorain County Free-Net Chapel
North Central Ohio, U.S.A.

Tato stránka byla naposledy změněná: 4. prosince 2002.